biolampa

Při podvrtnutí dochází k poranění vazu. Vazy mohou být nataženy, částečně natrženy nebo úplně přetrženy. Vazy jsou svazky tkáně, které spojují kosti a jsou důležité pro to, aby kloub držel pohromadě. K podvrtnutí zcela běžně dochází u kotníku, kolene a zápěstí. Podvrtnutí kotníku patří k nejčastějším zraněním, zvláště mezi sportovci, ale i v běžném životě, kdy stačí špatně šlápnout. Podvrtnutí se projevuje náhlou bolestí iniciovanou úrazem, dále otokem, v závažnějších případech i krevním výronem. Postižený je schopen jen omezené zátěže poraněného kloubu. Podvrtnutý kloub je bolestivý, oteklý a špatně pohyblivý a může být také pohmožděný. Léčba u jednoduchého podvrtnutí spočívá v klidové poloze kloubu, používání sáčků s ledem na zmírnění otoku, stažení podpůrným obvazem a vyvýšení zraněné končetiny. V případě přetrženého vazu může nastat nutnost provedení chirurgického zákroku.

Natažení je poranění svalu nebo šlachy. Šlachy jsou svazky tkáně, které připojují svaly ke kostem. Svaly a šlachy podpírají klouby a dávají jim stabilitu. K natažení dochází v případě přepětí nebo přetržení svalů a/nebo šlach, přičemž přetržení může být stejně jako u podvrtnutí částečné nebo úplné. K natažení běžně dochází v oblasti nadloktí, lokte, stehna, kolene, kotníku, břicha a v tříslech. Natažením bývají obvykle potihovány osoby provozující sport.

Pohmožděnina, podlitina, neboli modřina - je nahromadění krve ve tkáni, které vzniká nejčastěji po tupém úderu do organismu bez porušení povrchu kůže. V důsledku nárazu nebo úderu dochází v místě poranění k poškození krevních cév a úniku krve do tkáně. Podlitina má nejčastěji ze začátku krvavou až namodralou barvu díky přítomnosti krevního barviva hemoglobinu, ale postupem času dochází k jejímu tmavnutí, zelenání a hnědnutí až žloutnutí než se zcela vstřebá. Po absorbci krve organismem není v místě úderu zpravidla žádná viditelná známka poškození za předpokladu, že nedošlo k protržení tkáně. V takovém případě dochází ke vzniku jizvy. Příznakem pohmožděniny je bolest a otok - velikost otoku závisí na stupni závažnosti zranění. Podlitiny jsou nebezpečné pro lidi, kteří mají poruchu srážlivosti krve.

Tendinitida je zánět, který vzniká okolo šlachy, a tenosynovitida je zánět šlachové pochvy. Příčinou obou druhů poškození je nadměrné zatěžování a přetěžování šlachy. Tendinitida často postihuje sportovkyně a sportovce – jako příklad lze uvést poškození kolenní šlachy (patelární šlachy) nebo šlachy na zadní straně lýtka/kotníku (Achillovy šlachy), které se často objevuje u běžců a skokanů. Tendinitida bývá bolestivější než tenosynovitida a má za následek větší omezení pohybu.

Pokud dochází k častému namáhání nebo přemáhání kloubů, může dojít k rozvinutí bolestivého zánětu tíhového váčku (burzy) nazývaného bursitida. Burza je váček (v lidském těle je jich více než 150), který se objevuje mezi svaly nebo v oblasti kloubů. Tyto malé, tekutinou naplněné váčky lubrikují a odlehčují třecí místa mezi kostmi, šlachami a úpony svalů v blízkosti kloubů. Napomáhají volnému a lehkému pohybu kloubů. Bursitida nejčastěji postihuje oblasti ramen, loktů, kolen, příp. kyčlí. Burzitida paty se vyskytuje u lidí s artritidou a postihuje také běžce a baletní tanečníky.Bolesti spojené s bursitidou by při včasné a řádné léčbě měly obvykle odeznít přibližně během jednoho týdne, avšak opakující se časté záněty burzy jsou poměrně běžné a mohou být velmi nepříjemné.

Nemoc se objevuje jak u člověka tak i u zvířat. Především se projevuje bolestí (zhoršující se při pohybu) a otokem. Obecně se léčí zábaly, mastmi a při pokročilém stadiu bursitidy se přistupuje k chirurgikému řešení, avšak takové případy jsou poměrně vzácné.

V dnešní době se určité typy poškození měkkých tkání – jako například tendinitida (zánět šlachy), tenosynovitida (zánět šlachové pochvy) a burzitida (zánět tíhového váčku) – vyskytují stále častěji, a to především následkem rozšířeného používání počítačových myší a klávesnic. Tendinitida/tenosynovitida a burzitida patří do skupiny poruch nazývané Poškození z opakovaného přetížení (Repetitive Strain Injury) neboli RSI (nebo poruchy horních končetin související s prací - Work-Related Upper Limb Disorders neboli WRULDs). Do RSI také spadá poškození vazů, např. tenisový loket, a poškození nervů, např. syndrom karpálního tunelu.

Novou a inovativní metodou léčby zaměřené na zmírnění bolesti a otoků tkáně je používání SVĚTELNÉ TERAPIE.